Vážení přátelé a příznivci české metalové historie obzvlášť, dočkali jste se. Dnes oficiálně vychází "Kniha kovu II", tedy pokračování sondy do dějin českého metalu, jejímž autorem je opět Václav Votruba! Ponořte se do vývoje doom metalu a grindcoru v Čechách a na Moravě a objednejte si svůj výtisk na MetalGate e-shop.
Letos v zimě si všichni náruživí čtenáři a fanoušci domácí metalové historie přijdou na své, jelikož přesně po roce se vrací Kniha kovu, se svým druhým dílem, a pokračuje v započatém, tedy v mapování vývoje jednotlivých subžánrů, které jsou na české metalové scéně zastoupeny, a to od jejich počátků po současný stav. Zatímco se minulý díl věnoval klasické trojici black, death a thrash metal, ten současný se zaměřuje na dva jejich mladší bratříčky, a to konkrétně na doom metal a grindcore. Na první pohled se to může zdát jakožto podivná kombinace, nicméně stejně jako u řady jiných věcí záleží primárně na úhlu pohledu. Tak například pojmeme-li různorodost metalové hudby jako škálu a onu zmíněnou klasickou trojici jako její středový interval, představují pak doom a grind extrémní póly na jednotlivých koncích takovéhoto spektra, a tudíž zde můžeme mluvit o jistě kontextuální příbuznosti. Samozřejmě, oba subžánry se od sebe svým charakterem velmi liší, nicméně oba představují další logický vývojový krok – hledání limitů již etablovaného, jak z hlediska formy, tak i obsahu – jdoucí současně ve dvou protilehlých směrech. Z kompozičního hlediska se tak doom metal vymezuje proti normativní tezi, že metal se hraje rychle, tím, že zkoumá, jak nejpomaleji je ho možné zahrát, zatímco grind tuto bere ad absurdum a naopak hledá, jak nejrychleji je to možné. Z tematického hlediska je to zas obráceně. Zatímco grind jde proti normativní tezi, že metal je a priori seriózní záležitost, skrzevá inkluzi komického elementu a humoru obecně, doom metal je naopak dostává do extrémní polohy svým zaměřením na až existenciálně závažná témata. Jejich podobnost tedy pramení z toho, co oba subžánry v rámci metalu představují, jakou funkci plní.
Druhý svazek Knihy kovu se sestává sice jen ze dvou částí, nicméně tím, co do formy, rozdíly mezi oběma díly končí. I zde se tedy obě části sestávají jednak z historické studie daného stylu, předkládané opět skrze vzpomínky a názory relevantních osobností a přímých účastníků dění, a jednak z přehledu klíčových kapel a osob v daném stylu působících.
Autorem je stejně jako minule publicista, spisovatel a muzikant Václav Votruba, který během onoho roku, jenž od sebe dělí oba svazky, stihl kromě pokračování Knihy kovu sepsat i další beletrické dílo Šumavské běsy, vyprodukovat se svými kapelami další dvě alba (konkrétně pátou studiovku DARK ANGELS a debut THE RIVER OF LOST SOULS), a nakonec ještě začít připravovat své první sólové EP. O sazbu a celkovou grafickou úpravu se opět postaral Tomáš F. Hanzl, alias Chymus (ANTIGOD, ISACAARUM).
