Vážení přátelé, nové album "MANTA" lovecraftovského post-rockového projektu Postcards from Arkham je sice venku, ale tím to nekončí. Jednak jsou před námi Busking Rituals, a jednak jsme do finále nedotáhli příběh, který provázel tuto desku od samotného počátku. Takže vzhůru na jeho další část:

  

  

Samozřejmě, kromě originálu tu pro vás opět máme i transkript pro snažší počtení:

Výpověď Waltera A. Grahama (dokončení)

Nejprve jsme důkladně prohledali okolí, bohužel však bezvýsledně. Vrchol útesu byl zcela pustý a poměrně úzký, takže jeho průzkum byl celkem snadný, nicméně i tak jsme nebyli schopni nalézt sebemenší náznak toho, že by tu před námi vůbec někdo byl. Na druhou stranu faktem zůstává, že R. Greeves sem musel dorazit (jelikož nikam jinam vyšplhat nešlo), a taktéž, že se zde cosi odehrálo krátce před příchodem mě a Williamse.

Takže kam se tedy Greeves poděl? Je stále naživu? Hostem či snad vězněm onoho kultu? Anebo je již po smrti, shozen z útesu do moře? A když už jsme u toho, pokud zde členové kultu opravdu čekali, co se s nimi stalo? Odejít, kudy my jsme přišli, nemohli, jelikož to bychom na ně narazili. Stejně tak nemohli sešplhat dolů po druhé straně útesu, té přivrácené ke Kingsportu, jelikož tato je tak strmá, že by to vyžadovalo nejen sofistikované horolezecké vybavení, ale i spoustu času, takže kdyby šplhali tudy, museli bychom je nyní vidět.

Ovšem nesmíme zapomínat na Podivný vysoký dům, a právě na něj jsme se nyní zaměřili. Jelikož venku nebylo stopy po nikom a po ničem, dalo se předpokládat, že ať už se zde stalo cokoliv, odehrálo se to uvnitř, a taktéž, že právě tam se nyní nacházejí členové kultu a možná i Greeves. Avšak háček byl v tom, dostat se dovnitř. Ani na jedné ze tří stran domu, které byly přístupné po zemi, nebyly totiž dveře, pouze okna. Když jsme se podívali skrze ně dovnitř, viděli jsme místnost s nízkým stropem, tmavým dubovým obložením a antikvárním tudorovským nábytkem, ale nikoho v ní. Taktéž jsme zjistili, že místní měli pravdu, jelikož z nějakého zcela nepochopitelného důvodu se vstupní dveře vskutku nacházely na po zemi nepřístupné straně přivrácené k oceánu.

To, že vnitřek domu vypadal stejně opuštěně jako jeho okolí, nemuselo nutně nic znamenat. Pod domem se mohly nacházet další místnosti, nebo z něj mohla vést podzemní chodba skrze skálu k nějakému skrytému východu. Samozřejmě, abychom takovéto domněnky mohli potvrdit, museli bychom se dostat dovnitř, což ale nešlo. Všechna okna byla pevně uzavřena a k našemu velkému překvapení odolávala všem pokusům o násilné otevření. Jejich sklo se nerozbilo ani když jsem na něj vystřelil ze svého revolveru.

Byli jsme s rozumem v koncích. Zkrátka to vypadalo, že se R. Greeves a členové kultu prostě vypařili, což bych normálně ihned zavrhl, kdybych nestál vedle domu, který se vzpíral logice věci. Na mysl se mi náhle vkradla mnohem temnější myšlenka: co když i členové kultu jsou po smrti? Co když onen klíčový moment jejich velkého plánu, zmíněný v dopisech Greevesovi, byl ve skutečnosti hromadnou sebevraždou? Co když se oceán stal jejich hrobem, zatímco jsme já a Williams šplhali vzhůru?

Jelikož se nám nepodařilo nalézt odpovědi, pouze otázky a spekulace, a navíc se začalo stmívat, shodli jsme se, že nejlépe bude, když se vrátíme do Kingsportu a seženeme pomoc. I vydali jsme se na namáhavou cestu zpět a když jsme dorazili zpět do Kingsportu, byla již noc. Ihned jsme zamířili na místní policejní stanici.

Konec výpovědi


Časový přehled událostí

5. dubna

21,12: W. A. Graham a G. Williams dorážejí na komisařství v Kingsportu a oznamují zmizení jejich kolegy R. Greevese. Výpovědi obou svědků jsou zaprotokolovány. V mezičase telefonuje velitel noční směny kapitánu Moorsleymu, hlavnímu vyšetřovateli kingsportské policie, a žádá o instrukce.

22,30: Kpt. Moorsley přichází na policejní stanici. Vzniká plán vyslání pátracích skupin druhý den ráno.

6. dubna

6,30: Plánování na stanici pokračuje. Kpt. Moorsley telefonicky kontaktuje vrchního inspektora Wilkinse z arkhamského policejního sboru, aby s ním konzultoval celou situaci a vyjasnil si jurisdikci. Vzhledem k předešlému zapojení do událostí, je W. Graham pověřen vedením vyšetřování na Wilkinsovo doporučení.

8,00: Několik pátracích skupin je vysláno do okolí útesu. Další policisté vyrážejí prověřit místní nemocnici a márnici.

8,40: Šetření v nemocnici negativní. Minulou noc nebyli přijati žádní noví pacienti. Márnice taktéž nehlásí žádné nové nebožtíky.

9,00: Několik policistů je vysláno vyslechnout místní obyvatele, především těch, bydlících na nábřeží, odkud je inkriminovaný útes jasně viditelný. Z vyslechnutých osob si několik vzpomnělo, že vrchol útesu byl skryt v mracích zhruba od čtvrté hodiny odpolední dále; pár dalších uvedlo, že mělo dojem, že zhruba kolem 6 hodiny večerní obloha na krátkou dobu potemněla, ale zároveň podotklo, že se mohlo jednat o výplod jejich představivosti; zbytek vyslýchaných neviděl nic neobvyklého.

11,00: Je zformována dodatečná pátrací skupina, kterou W. Graham osobně vede k Podivnému vysokému domu za účelem opětovného pokusu o vstup dovnitř objektu.

19,00: Všechny pátrací skupiny se vrací na stanici, zatím bez výsledku. Grahamově skupině se opět nepodařilo proniknout do Podivného vysokého domu. Tento se zdál stejně opuštění jako předcházející den, ačkoliv jeden ze strážníků hlásil, že když se snažil otevřít jedno z oken na západní straně budovy, měl pocit, že uvnitř na krátký moment zahlédl jakousi siluetu. Pátrání bude pokračovat příštího dne.

20,30: W. Graham se vydává do přístavu zjistit zda-li někdo z místních rybářů nebyl včera odpoledne na moři. Z těch, které vyslechl, jich většina byla buď příliš daleko od útesu, nebo již zpátky v přístavu, takže nic zvláštního neviděli. Výjimkou byla rybářská loď „Triton“, která proplouvala v blízkosti útesu zhruba v 19,15, když se vracela do přístavu. Během výslechu její posádky uvedli tři z námořníků, že zrovna když loď plula kolem onoho útesu, vystřelil z mraků halících jeho vršek jasný blesk, který po chvíli zmizel na obloze. Bohužel zbytek posádky nebyl schopen jejich svědectví potvrdit.

7. dubna

7,00: Pátrání obnoveno.

8,00: Pokračování výslechů místních obyvatel. Žádné nové informace nezjištěny.

20,00: Pátrání na noc přerušeno. Opět bez výsledku.

8. dubna

7,00: Pátrání obnoveno.

14,30: Nález! Během průzkumu oblasti pobřeží mezi Kingsportem a útesem, nalezla pátrací skupina vedená seržantem Carruthersem zápisník na malé pláži zhruba 3 km východně od úpatí útesu. Zatímco probíhá zajišťování místa nálezu, je vyslána spojka k W. Grahamovi, který je s další skupinou dále ve vnitrozemí.

15,15: W. Graham doráží na místo nálezu, prohlíží zápisník a potvrzuje, že patří pohřešovanému R. Greevesovi. Ačkoliv je nález zápisníku pro několik z přítomných detektivů indicií, která podporuje verzi, že R. Greeves spadl, nebo byl shozen, z útesu do moře, Graham namítá, že stav zápisníku nevykazuje stopy pobytu ve vodě a taktéž, že se nachází příliš daleko od hladiny na to, aby se dalo s jistotou konstatovat, že ho vyplavilo moře. Ačkoliv tedy není vyloučeno, že se zápisník od Greevese oddělil během jeho pádu a následně se nějakým způsobem, například větrem, dostal na toto místo, je stejně tak možné, že Greeves, možná v doprovodu členů kultu, nějakým neznámým způsobem sestoupil z útesu dolů a prošel tímto místem, kde ztratil svůj zápisník, buď náhodou, nebo schválně. Možná, že právě na této pláži čekala na členy kultu loď.

16,20: Všechny pátrací skupiny jsou dislokovány podél pobřeží a pokračují v hledání, zatímco je zápisník převezen na kingsportské komisařství a plošná výstraha s popisem pohřešovaného rozeslána do všech pobřežních měst v kraji Essex: od Marbleheadu po Newburyport.

20,00: Pátrání na noc přerušeno. Nic dalšího nenalezeno.

21,00: W. Graham zkoumá obsah Greevesovva zápisníku. Tento obsahuje poznámky z jeho pátrání po Orfickém shromáždění, zápisky z cest, koncepty článků a několik výpisků z díla „Azathoth In Musica“, které Greeves nalezl v Dunwichi. Posledním záznamem jsou postřehy z Kingsportu, které Greeves musel sepsat nedlouho před tím než on, Graham a Williams podnikli třetí pokus o dosažení Podivného vysokého domu. Žádná skrytá zpráva v zápisníku nalezena nebyla, načež se jeví jako nepravděpodobné, že by tento byl na pláži ponechán záměrně.

9. dubna

7,00: Pátrání obnoveno.

20,00: Pátrání na noc přerušeno. Opět bez výsledku. Vyšetřovací verze se kloní k tomu, že R. Greeves je buď mrtev kdesi v oceánu, anebo naživu, ale již se nenachází v Kingsportu. Další pátrání v oblasti je tudíž odvoláno.

22,48: Urgentní telefonát z Arkhamu G. Williamsovi, který zůstal v Kingsportu, aby podával zprávy o probíhajícím pátrání po zmizelém kolegovi. Na lince je M. O’Connor, další z reportérů Arkham Advertiser. O’Connor informuje Williamse, že o několik hodin dříve, když se vracel ze své večerní procházky, potkal na Západním mostě, který překlenuje řeku Miskatonic v blízkosti Ostrova, jistou osobu, a i když ji viděl pouze letmo, je si jistý, že se jednalo o jednoho z těch, kteří byli zachyceni na fotografiích oné podivné seance, jež proběhla v únoru na arkhamských hradbách. Williams ihned informuje Grahama o této skutečnosti, načež je rozhodnuto vrátit se zpět do Arkhamu a prozkoumat tuto možnou stopu.

10. dubna

6,30: Graham and Williams opouštějí Kingsport zpět do Arkhamu.

Enjoy a POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

 

Přehled ostatních kapitol:

I - Černý den na Miskatonické univerzitě | II - Podivná seance na arkhamských hradbách | III - Záhada se prohlubuje | IV - Innsmouth | V - Z Innsmouthu do Dunwiche | VI - Dunwich | VII - Na pokraji průlomu? | VIII - Kingsport | IX - Reportér pohřešován | X - Výpověď Waltera A. Grahama (první část)