Vážení přátelé, minulý týden přišlo na svět nejnovější album "Kontinuum" pražské alternative post-rockových náladotvůrců Tengri, a tudíž se vám opět hlásí naše "talks" série s aktuálním dílem věnovaným právě této desce a jejím autorům. Přejeme příjemné počtení!

TENGRI: Album Kontinuum jsme si natočili sami. I nahrávání a postprodukce jsou tvořivé a velmi naplňující činnosti

Vizuálně i hudebně velmi podmanivou LP desku vypustil začátkem června do světa pražský MetalGate. Má název Kontinuum a jejími autory jsou post-rockoví Tengri. Na otázky odpovídal kytarista Jarda.

Vaše nová deska Kontinuum vyšla na moc pěkném sběratelském vinylu. Těší vás to?

Určitě, je to krásný formát. V dnešní době je vinyl pro sběratele, co chtějí mít nahrávku ve fyzické formě, nejspíš vůbec ten nejpříjemnější nosič. I pro umělce je tam více prostoru pro kreativitu. Obecně je moc pěkný pocit, že je Kontinuum venku!

I na novince plujete ve vodách post-rocku. Je to oblast, ve které je vám jako muzikantům a skladatelům dobře?

Neřešíme, jaký styl hrajeme, ale jestli je nás potřeba z jakéhokoliv důvodu někam zařadit, tak se označení post-rock nebráníme, přestože může být tahle škatulka některými vnímána dost pejorativně. Děláme muziku, jak se nám líbí a jak nás baví, a to jsou zároveň i naše jediné ambice. A jestli to naplňuje definici post-rocku, tak jsme asi post-rockeři od přirození.

Po splitku s Drom bych čekal, že začnete do své tvorby zapojovat zpěv, ale deska je opět instrumentální…

Použití zpěvu na splitu s Drom bylo do značné míry jen touhou si to vyzkoušet a vzniklo to velmi spontánně. Naživo zpěv nepoužíváme vůbec, a tak jsme tomu chtěli zůstat věrni i na nahrávce.  Nicméně naše hudební budoucnost je v tomto ohledu nevypočitatelná.

Když se řekne instrumentální rocková muzika, leckdo si představí dlouhé plochy kytarových sól a různých muzikantských exhibicí. Vy na to jdete úplně obráceně, raději sázíte na atmosféru. Jak těžké je napsat instrumentální skladbu, která dokáže udržet posluchačovu pozornost?

Jsme rádi, že vůbec pořádně zahrajeme to, co zahrát máme. Na muzikantské exhibice můžeme z fleku zapomenout. Naštěstí nás to ani neláká, husí kůži může mít člověk i u primitivní muziky. A jak těžké je napsat instrumentální skladbu, která dokáže udržet posluchačovu pozornost? Na to recept nemáme, plno lidí jsme schopni unudit k smrti a někoho dalšího to třeba může bavit. Když hudba rezonuje v nás, věříme, že si k ní najde cestu i někdo další, ale zástupy fanoušků rozhodně nečekáme.

O obal Kontinuum se opět postarala Marie Fišerová. Našli jste spřízněnou uměleckou duši, která zapadá do vašeho konceptu?

Možná by se to tak dalo říci, navíc je to naše kamarádka, zná nás a její tvorba se nám líbí. Spolupráce s ní je bezproblémová, má i dost volnou ruku. Myslím, že si rozumíme.

Desku jste si natáčeli sami. Proč jste se rozhodli pro tuto cestu?

Velmi jednoduchá odpověď: Baví nás to. Nejen samotné skládání, ale i nahrávání a postprodukce jsou tvořivé a velmi naplňující činnosti. Pro nás jsou vlastně důležitější než samotný výsledek. Jsme smíření s tím, že nedosáhneme na špičkovou kvalitu a že se rozhodně nevyhneme tuně chyb, za které se ale zodpovídáme jen sami sobě. Dá se říct, že je pro nás významnější cesta k cíli než jeho dosažení.

Žijeme v době, která není úplně radostná. Odrážejí se události poslední dvou let ve vaší nové muzice?

O době můžeme říkat, že není úplně radostná, ale není to doba, kdo je zodpovědný za naše nálady a za procesy v našich hlavách, ty si vytváříme sami. Doba je, jaká je, člověk jí nezmění, ale může dělat malé věci/skutky, aby měnil k lepšímu sám sebe a své okolí. Tímhle oslím můstkem jsem se chtěl dostat k tomu, že deska Kontinuum nereflektuje dobu, ale nás samotné.

Jak dnes hodnotíte splitko s Drom?

Parádní spolupráce s kamarády z Drom. Dále perfektní a příjemná domluva s Marií i s vydavatelstvím MetalGate, takže jsme byli moc rádi, že se součinnost mohla zopakovat. V neposlední řadě hlavně spousta zkušeností, které se snad podařilo zúročit i na nové nahrávce.

Z Tengri cítím pokoru a lásku k hudbě. Zároveň na mě působíte jako sympatická parta kamarádů, kteří hrají především proto, že jim je společně dobře. Co si o tom myslíš?

Díky za taková vlídná slova. Jak už jsem asi zmínil dříve, jiné ambice, než si muziku společně užívat, ani nemáme. Je nám společně dobře, přestože se umíme i pěkně srát, ale to je asi normální. Když dokážeme zahodit svá ega a myšlenky a jen prožívat muziku, tak je nám nejlíp.


Stream | MetalGate e-shop CZ / SK